Má tchýně je úžasný člověk a obdivuhodná žena.
Respektuju ji, ona mě. Děsně se milujem.
Ale presto existuje pár věcí, které proste nikdy nepochopí....
- Že nenosím doma papuče. 9 a půl měsíce v roce chodím doma bosky. Ve zbylém čase nosím huňaté fusky se zvířátkama. ( totiž zánět močáku je fakt sviňa.)
- Že jím na snídani vločky s ovocem, místo vajíček, párku, oliv, sýru, chleba. "Jak se z toho můžeš najíst?" slýchávám. Můžu.
- Že nejím ke každému chodu bochník chleba. "Jak se můžeš bez chleba najíst?" Můžu!
- Že nepiju hektolitry černého čaje za den. Jsem čajový člověk, namísto černého čaje ale piju roibos, nebo čaj zelený (šetřím zubní sklovinu i ledviny, že.)
- Že piju čaj z mého obrovského hrnku, místo jejich malinké skleničky. "Hrnek??? Já myslela že je to květináč!"
- Že ve 40-ti stupňovém vedru nepiju zmíněný čaj, jako mé turecké příbuzenctvo.
- Že ve 40- ti stupních piju vodu s mátou a citronem, místo čaje. "Mátu? Citron? DO VODY????"
- Že se nechci vdávat. "Já Vám chci jít na svatbu." Já bych chtěla věcí!
- Že neberu prášky. Žádné. A co hůř, dokonce ani proti bolesti. "Dyť si hlavou praštila do ledničky, když jsi kýchla. Vem si 2 brufeny, ať nemáš otřes mozku!" No jo. Jsem prostě nemehlo, ale určitě to přežiju i bez prášků. Díky za lákavou nabídku.
- Že se v Turecku řídím silničními pravidly. "Proč stojíš na tom přechodě? Ale žádný zákaz, prostě tu zaparkuj! Šlápni na to, dyť jedeš jenom 80!" (při povolené 50) Síla zvyku. Tam v Holandsku se předpisy dodržují, ba dokonce, se dávají dost vysoké pokuty za jejich nedodržení!
- Že slavím Vánoce, ačkoliv nejsem křesťan. Cukroví, stromeček, DÁRKY!!!
- Že mám potřebu samoty. Čas od času si chci dát masku, nalakovat si nehty a zavolat kamarádce. V ten moment klepe na dveře tchýně, a ptá se, co se stalo, proč tu sedím tak sama, jestli mě něčím naštvala. Nic osobního, ale už se vážně nemůžu dočkat našeho vlastního bytu!
- Náš styl výchovy. Je potřeba něco dodávat...?
- Že nejím a nebudu jíst hovězí, telecí, jehněčí a podobně. "Ale musíš jíst hovězí, potřebuješ železo!". Beru hříšně drahé multivitaminy. A krávy mají nádherný oči.
- Že se směju tureckým seriálům, a řvu smíchy u "dramatických" nebo "zamilovaných" scén. "Vždyť je to tak napínavé!" kouše si nehty. "To je tak krásnéééé!" rozplývá se a smrká do kapesníku. No, ani ne.
- Že kouřím ( a miluju!!!) vodní dýmku. Prej se to na dámu nesluší. NO A???!
- Že dokážu strávit 3 hodiny v křesle s knížkou v ruce. Strávila bych i celý den, kdyby mě nerušila malinká ručička a hlásek "Mamíííí, pojď!"
- Že odmítám její zoufalé pokusy mě naučit plést a háčkovat. "Musíš se to naučit! Ve volném čase přece budeš plést Samíkovi svetříky a háčkovat dečky na stůl!" Nesnáším pletení. Nesnáším háčkování. A nesnáším dečky na stole!
- Že nezkonzumuju 2kg ayçekirdeği za večer. Doteď jsem nepřišla na to, jak to jí. A jak je možné, že to tak rychle jí!
- Že ji tak nesmírně obdivuju.
2 komentáře:
Wooow, to bylo krásné. Hlavně ten závěr (příchází na mě turecký sentiment)... Já takové štěstí na tchýni neměla, což lze soudit zejména z wodo panenky pod mým polštářem. Naštěstí žije spásných 800km daleko :-D
Děkuju.
Woddo panenka mě pobavila, já ji mám na jiné lidi ;)
Okomentovat