úterý 16. ledna 2018

Život v Holandsku Q&A

 


Je to už 7 let a pořád to vidím jako by to bylo včera, doma v Olomouci si balím malou tašku s pár věcma, ruce se mi třesou, mozek mi jede na plné obrátky, pane bože, vždyť tam budu sama, v cizí zemi, neumím holandsky, co když neseženu práci, co když to nevyjde, a já se trapně vrátím domů?



1. Proč jsi odjela do Holandska?


Docela brzo ve svém životě jsem se dostala do bodu, kdy mě začal rozčilovat život v Česku, Česko samotné, ale hlavně Češi. Jejich názory, mentalita, pohled na svět. A protože jsme se sestrou jezdily 2 roky do angického Liverpoolu za mamčou, která tam žila, věděla jsem, že to jde i jinak, a tak když přišla příležitost odjet do Holandska, kde prozměnu odjel žít můj táta, neváhala jsem a s 5 eury v kapse jela. 
  

2. Plánuješ se vrátit do Česka?


Jakkoliv je život v Holandsku někdy těžký, do Česka se vrátit nechci. Aspoň momentálně to tak cítím, kdo ví, možná jednoho dne se vzbudím a bude to jinak.

Žít v zahraničí mi vyhovuje, navíc mám muže cizince, který teda Česko miluje a jel by hned, ale myslím že po návštěvě českého úřadu by si to rychle rozmyslel. :)

3. Cítíš se v Holandsku doma?


V Holandsku se narodily obě moje děti, starší už začal chodit do školy a pomalu mluví holandsky, máme tady dům, rodinu, přátelé a  zázemí, takže svým způsobem ano, ale domov jako Česko to asi nebude nikdy.



4. Umíš holandsky? Jestli ano, za jak dlouho ses naučila mluvit? 


Holandsky umím docela dobře, řekla bych, ale jako rodilý mluvčí rozhodně ne, nicméně tento rok mám v plánu začít navštěvovat kurz holandštiny, abych si na třídních schůzkách ve škole netrhla ostudu :)
Mluvila jsem cca 3 měsíce po příjezdu do Holandska, našla jsem si bývalého přítele, který neuměl anglicky, za což jsem mu do teď vděčná :)

5. Jakou práci děláš?


Momentálně žádnou. Mám dvě malé děti, o které se, navzdory nepochopení Holanďanek, kteřé začnou pracovat 3 měsíce po porodu, a miminko vyrůstá v jeslích, celý den starám sama. 

Ale během těch let jsem si prošla snad vším, prací v logistice, ve skladu s oblečením, restaurace, hotely, kanceláře, taky jsem, překvapivě, sázela tulipány, vyráběla jídlo do letadel společnosti KLM, balila maso i zeleninu, uklízela lodě a letadla. 


Pracovala jsem u agentury, která mě posílala tam, kde potřebovala, tak nebylo vyjímkou, že jsem od rána pracovala v hotelu, odpoledne šla na 4 hodiny do restaurace a večer ještě vysávat kanceláře. Taky jsem se díky agentuře často stěhovala, někdy i 3 krát do měsíce, ač to bylo náročné, projela a poznala jsem celé Holandsko. 

Nejraději ale vzpomínám na dobu kdy jsem žila v holandské provincii Zeeland, v městě Catzand bad, kde jsem pracovala částečně v hotelu, a v baru na pláži. 

Do práce jsem chodila po pláži, pak celý den koukala na moře, večer, po tom, co jsme uklidili, jsme s kolegama seděli na terase, pili víno, koukali na západy slunce, a pak šli do baru hrát biliard. 
O víkendu jsme s kamarádkama chodily pěšky po pláži do belgického města Knokke, kde jsme ochutnávaly belgické pralinky-kecám, pařily jsme do 6 do rána, a za úsvitu stopovaly auta zpátky do Holandska. 

6. Co je na životě v Holandsku nejtěžší? 


Kromě absence rodiny, rodného jazyka a zvyklostí, jsou to vysoké daně, ne moc příznivý systém pro matky s malýma dětma, drahé životní náklady- doprava, nájem, jídlo. 

Miluju přírodu, české lesy a louky, což mi v Holandsku chybí šíleně. 


7. Jaké byly tvé začátky v Holandsku? Měla jsi někdy chuť se vrátit zpátky domů? 


Začátky byly těžké, ale rychle jsem si zvykla, našla si kamarády, přítele, práci, a bylo to fajn. 

Měla jsem chuť se vrátit mnohokrát, kolikrát jsem probrečela celou noc,
ráno si hystericky sbalila tašku a hledala letenku do Prahy, naštěstí mě ale vždycky něco zastavilo, a já si zase vybalila. 



8. Litovala jsi někdy, že jsi z Česka odjela?


Byly časy, kdy jsem byla bez práce, bez peněz, sama v cizí zemi, bez rodiny a podpory, napadlo mě to. Jsem ale typ, co to nevzdává, věděla jsem, že v Česku žít nechci, tak jsem zatla zuby a bojovala, za což jsem na sebe hrdá. 



9. Výhody života v Holandsku? 


Mulikulturní společnost, mix lidí různých vyznání, názorů, barvy pleti, národnosti. 

Vysoká životní úroveň, za 7 let tady jsem nepotkala jediného bezdomovce, a to jsem bydlela skoro v každém větším holandském městě, skvělý socialní a školský systém. 

Vzdělanost Holaňadnů, je běžné, že malé děti a důchodci mluví plynule anglicky, později ještě německy nebo francouzsky. 

Taky neskutečně čisté ulice, všude je zeleň a parky, dokonalé silnice, zadarmo, všudepřítomné stezky pro kola-čistý vzduch! 

Taky myšlení lidí, oproti Čechům jsou víc otevření, přátelští, pozitivní, zdvořilejší. 


10.  Máš v plánu zůstat v Holandsku napořád?


Pravděpodobně ne. 

S mým mužem momentálně pracujeme na vytvoření pasivního příjmu, který nám pomůže zrealizovat náš sen, sníme o životě na cestách, žít tam, kde se nám bude líbit, až nás to přestane bavit tak se posunout o dům dál, a takhle projet svět.