Šílenství, aneb život s Turkem

Když se mě lidé ptají, hned po otázce, jestli jsem viděla film "Bez dcerky neodejdu", jaký je můj život s Turkem, odpovídám, že strašný.


Že mě mlátí, znásilňuje, drží doma pod zámkem, krom mě má další 4 manželky, 9 dětí a nutí mě se zahalovat.
Po pohotové odpovědi lidí jako; "A cos čekala", "Tak ti třeba, nemáš si začínat s muslimama", "Měla sis najít obyčejného českého kluka", "Přece jsi opravdu nevěřila, že vám to bude klapat" a  podobně, se já dusím smíchy. 






Protože jsem to já, tak na blbou otázku odpovídám ještě blbější odpovědí.

 Taková je přece představa. Představa o nás, ženách, které máme doma muslima, Turka, toho hrozného tyrana a teroristu.

 Odpovídám přesně to, co chce většina lidí slyšet. Chtějí slyšet další hrozivé historky o tom, jak si hloupá Česká holka začala s fešným muslimem, ten ji po svatbě zavřel doma, rodila děcko za děckem, které nakonec její milý unesl do své rodné země, a matka je už nikdy neviděla. 





Chtějí slyšet hrůzné příběhy, aby je moli šířit dál, až se nakonec lidem, při vyslovení věty "mám přítele muslima" staví hrůzou vlasy a představují si všechny ty hrozné věci. 

Kdybych řekla pravdu, že mám doma muslima, který nikdy nedržel ramadán, který si se mnou o víkendu dá vodku (dokonce vypije víc než já) nemodlí se, nemlátí mě, nedrží doma na provazu a má jednu jednou ženu- bláznivou Česku, věřili by mi? 

Věřili by mi, že mám doma úplně normálního, milujícího, laskavého, tolerantního muže, úžasného  partnera a skvělého taťku?

Ano, jsme odlišní. 

Ano, máme jinou národnost, víru, výchovu a jiný mateřský jazyk. 

Ale naše srdce bijí stejně. 

Ano, někdy máme problém, pramenící z odlišnosti našich kultur. 

A ano, občas je to těžké, frustrující a mám chuť po něm mrsknout něco hoodně těžkého

( což většinou dělám, naposledy to byl obří žufanek. 

Pro ty, co neví vo co go- je to naběračka na polévku :)

Jsem člověk, který nesnese nudu a stereotyp. Tudíž mi vyhovuje tempramentní, hlučný a tvrdohlavý Turek. 
A jemu očividně vyhovuje ještě tempramentnější, hlučnější a tvrdohlavější Česka. 

A i když máme občas vášnivé rozepře, 

tak nás to netrápí, protože pak 

 nasleduje ještě vášnivější usmiřování....;)

Ano, určitě existují muslimové, kteří své 4 manželky mlátí, znásilňují a dělají jim ze života peklo. 
Ale víte co? Taky existují lidé, kteří taktéž své ženy týrají, a v pase, v kolonce občanství jim stoji - česká. 
Je strašná hloupost soudit člověka podle víry nebo občanství. A obzvlášť český národ má na tohle ohromný talent.

Život s cizincem, a Turkem obzvlášť, není jednoduchý. 

Chce to obrovskou dávku tolerance a trpělivosti z obou stran.

Pokud se to ale povede, tak myslím, že to stojí za to. 

A když jsem včera viděla svého muže, v žluto- červénem dresu, 

jak zase pobíhá po obýváku, občas mlátí hlavou o zeď, a vykřikuje 

nepublikovatelné výrazy, protože borec v trenýrkách minul balon, 

tak jsem si znova uvědomila, ze jsem si vybrala dobře.