Muj pribeh

Jsem holka z Karvine. V Karvine jsem se narodila a stravila  prvnich 10 let meho zivota. Kdyby mi nekdo tenkrat v dobe, kdy jsem zila v tom malinkem meste, obklopena pouze Cechy, rekl, ze jednou budu povazovat za svuj domov 4 zeme, mit cizince, s nim vychovavat dite a denne mluvit 4 jazyky, rekla bych mu, ze se zblaznil. 


Podle svych planu jsem mela mometlane bydlet  na Manhattenu a kazde rano chodit behat do central parku. Jak se to rika, jestli chces rozesmat Boha, rekni mu sve plany... Takze jak se to vlastne stalo? Jak jsem se dostala do Holandska, k Turkovi, a zivotum ve 4 zemich? Jsem tvrohlavy clovek. Kdyz neco chci, udelam to. A hned.


 Takze kdyz jsem si, ve svem hodne mladem veku usmyslela, ze uz me zivot v Cesku nebavi, a ze chci pryc, netrvalo to dlouho, a balila jsem kufry. Vybrat zemi nebylo az tak tezke, vzhledem k tomu, ze muj otec tou dobou zil v Holandsku uz 3 roky. Jasne, zeme plna tulipanu, syru a drevaku, to je ono! Takze jsem v rijnu roku 2010 zabalila svych par veci a opravdu vyrazila smer Holandsko. Nebudu lhat, zacatky byli krusne. Po kratkem case jsem si ale zvykla, a zacala si zivot uzivat plnymi dousky. Mezi praci a kratkym spankem jsem litala s kamaradkama po diskotekach, barech, nakupech. Byli to moc hezke casy, rada na ne vzpominam. Cas utikal jako voda a ja najednou oslavila vyroci 2 leteho pobytu v Nizozemi.

Vzdycky jsem nesnasela zeny, ktere meli zenateho milence. Ne jen z principu, ale hlavne proto, ze jsem z rozvedene rodiny, diky memu otci, ktery nas opustil kvuli jine zene. Ten den, kdy od nas odchazel, jsem se zarekla, ze za prve, me dite bude vyrustat v uplne rodine, a za druhe, ze si nikdy nezacnu s zenatym chlapem. No, tak zacala.     

                                                                    

Po kratke dobe mi neustale skryvani a pocit viny zacal vadit. Dodnes se smeju pri vzpomince, kdy jsem se onim muzem sla rozejit.
 Na takovou udalost jsem se vybavila hrisne drahyma lodickam na 13 cm podpadku, abych pusobila patricnym dramatickym dojmem. Po srdceryvnem rozhovoru v kavarne jsem se zvedla, a chtela jako femme fatale odejit. Bohuzel, boty me zradily a ja uklouzla uprostred plne kavarny a vyvrtla si kotnik. Z rozchodu nebylo nic, nejak jsem na to na posteli, s obvazanou nohou, s onim muzem vedle sebe, ledujici mi kotnik, zapomela. Trvalo dalsich par tydnu, nez mi skutecne doslo, ze delam chybu.

V praci po me delsi dobu pokukoval jeden muz, mel hezke hnede oci a mily usmev. Obcas jsem se usmala zpatky, ale abych si nenadelala dalsi potize, tak jsem ho ignorovala. Ten mily muz byl ale tvrdohlavy, a kazdy den se na me usmival a mrkal vic a vic. A ja, ve svem volnem case, s usmevem na tvari,  na neho myslela taky cim dal tim vic. Jeden den v praci, byl patek, ke me poprve prisel, na pratelskou konverzaci. Srdce mi celou dobu busilo a ja byla ruda az za usima. Co to semnou proboha je? Pomyslela jsem si zoufale. Kdyz se semnou loucil, vtiskl mi do ruky papirek. Hloupe jsem stala a zirala, jak odchazi. Nervozne jsem papirek otevrela a tam stalo: Hi gorgeous. My name is Cuneyt. A sve telefonni cislo. ( ten papirek mam dodnes schovany v penezence)

Byla sobota. Krasny, uzasny, jarni den. Napsala jsem svemu zenatemu priteli sms-ku, co dnes podnikneme, ze nechci stravit tak krasny den doma. Odepsal mi, ze nic, ze je manzelka nemocna a on se o ni a jejich 3 deti  musi starat. Tak to teda ne, zacala jsem vzteky rvat. To ne. Nejsem prece zadna hlupacka, co bude sedet doma na zadku a cekat, az si zenac udela cas. Mam prece nejakou hrdost. Odepsala jsem, at ze preju manzelce brzke uzdraveni, a ze ja koncim.  Vytahla jsem z kapsy papirek a vytocila cislo na nem napsane. "Nechces jit nekam ven? "zeptala jsem se, po chvilce povidani. "S radosti", zaznelo v telefonu. Za hodinu jsme uz spolu sedeli v aute a jeli smerem k mori. 



 Po prochazce na plazi, jsme sli do restaurace  na veceri. Pili jsme vino, koukali na nadherny zapad slunce a povidali si. Citila jsem simrani v brise a bylo uzasne. Stastne. Po veceri jsme se sli znova projit na plaz, kde mi muz meho zivota nervozne rekl, ze je do me uz dlouho zamilovany. Nikdy jsem nebyla romantik, ale tohle me dostalo. Vypite vino udelalo sve a ja ho polibila. Neprotestoval, a zacal me libat taky. Od toho vecera jsme byli porad spolu. Kdyz se me, po 4 tydnech znamosti,  muz zeptal, jestli se k nemu nechci nastehovat, odpovedela jsem proste "jo".

Na uvitanou mi muz nechal nainstalovat ceskou televizi. Uznavam, to az tak velka romantika nebyla, ale me to potesilo ;))

Uz jsou to 3 roky, a my zijeme porad stastne spolu. Nasi lasku posilil nas syn, ktery se narodil v zari 2013.

A tak si tak, stastne, zijeme ve 4 zemich, mezi Ceskem, Anglii, Holandskem a Tureckem. Stejne tak i u nas doma muzete slyset 4jazyky. O tom ale napisu pozdeji, vedle z pokojicku se zacalo ozyvat skakani v postylce, smich a  volani mamiiiiii....;))