Je to už 7 let a pořád to vidím jako by to bylo včera, doma v Olomouci si balím malou tašku s pár věcma, ruce se mi třesou, mozek mi jede na plné obrátky, pane bože, vždyť tam budu sama, v cizí zemi, neumím holandsky, co když neseženu práci, co když to nevyjde, a já se trapně vrátím domů?
1. Proč jsi odjela do Holandska?
Docela brzo ve svém životě jsem se dostala do bodu, kdy mě začal rozčilovat život v Česku, Česko samotné, ale hlavně Češi. Jejich názory, mentalita, pohled na svět. A protože jsme se sestrou jezdily 2 roky do angického Liverpoolu za mamčou, která tam žila, věděla jsem, že to jde i jinak, a tak když přišla příležitost odjet do Holandska, kde prozměnu odjel žít můj táta, neváhala jsem a s 5 eury v kapse jela.
2. Plánuješ se vrátit do Česka?
Žít v zahraničí mi vyhovuje, navíc mám muže cizince, který teda Česko miluje a jel by hned, ale myslím že po návštěvě českého úřadu by si to rychle rozmyslel. :)
3. Cítíš se v Holandsku doma?
4. Umíš holandsky? Jestli ano, za jak dlouho ses naučila mluvit?
Mluvila jsem cca 3 měsíce po příjezdu do Holandska, našla jsem si bývalého přítele, který neuměl anglicky, za což jsem mu do teď vděčná :)
5. Jakou práci děláš?
Ale během těch let jsem si prošla snad vším, prací v logistice, ve skladu s oblečením, restaurace, hotely, kanceláře, taky jsem, překvapivě, sázela tulipány, vyráběla jídlo do letadel společnosti KLM, balila maso i zeleninu, uklízela lodě a letadla.
Pracovala jsem u agentury, která mě posílala tam, kde potřebovala, tak nebylo vyjímkou, že jsem od rána pracovala v hotelu, odpoledne šla na 4 hodiny do restaurace a večer ještě vysávat kanceláře. Taky jsem se díky agentuře často stěhovala, někdy i 3 krát do měsíce, ač to bylo náročné, projela a poznala jsem celé Holandsko.
Nejraději ale vzpomínám na dobu kdy jsem žila v holandské provincii Zeeland, v městě Catzand bad, kde jsem pracovala částečně v hotelu, a v baru na pláži.
Do práce jsem chodila po pláži, pak celý den koukala na moře, večer, po tom, co jsme uklidili, jsme s kolegama seděli na terase, pili víno, koukali na západy slunce, a pak šli do baru hrát biliard.
O víkendu jsme s kamarádkama chodily pěšky po pláži do belgického města Knokke, kde jsme ochutnávaly belgické pralinky-kecám, pařily jsme do 6 do rána, a za úsvitu stopovaly auta zpátky do Holandska.
6. Co je na životě v Holandsku nejtěžší?
Kromě absence rodiny, rodného jazyka a zvyklostí, jsou to vysoké daně, ne moc příznivý systém pro matky s malýma dětma, drahé životní náklady- doprava, nájem, jídlo.
Miluju přírodu, české lesy a louky, což mi v Holandsku chybí šíleně.
Miluju přírodu, české lesy a louky, což mi v Holandsku chybí šíleně.
7. Jaké byly tvé začátky v Holandsku? Měla jsi někdy chuť se vrátit zpátky domů?
Začátky byly těžké, ale rychle jsem si zvykla, našla si kamarády, přítele, práci, a bylo to fajn.
Měla jsem chuť se vrátit mnohokrát, kolikrát jsem probrečela celou noc,
Měla jsem chuť se vrátit mnohokrát, kolikrát jsem probrečela celou noc,
ráno si hystericky sbalila tašku a hledala letenku do Prahy, naštěstí mě ale vždycky něco zastavilo, a já si zase vybalila.
8. Litovala jsi někdy, že jsi z Česka odjela?
9. Výhody života v Holandsku?
Mulikulturní společnost, mix lidí různých vyznání, názorů, barvy pleti, národnosti.
Vysoká životní úroveň, za 7 let tady jsem nepotkala jediného bezdomovce, a to jsem bydlela skoro v každém větším holandském městě, skvělý socialní a školský systém.
Vzdělanost Holaňadnů, je běžné, že malé děti a důchodci mluví plynule anglicky, později ještě německy nebo francouzsky.
Taky neskutečně čisté ulice, všude je zeleň a parky, dokonalé silnice, zadarmo, všudepřítomné stezky pro kola-čistý vzduch!
Vysoká životní úroveň, za 7 let tady jsem nepotkala jediného bezdomovce, a to jsem bydlela skoro v každém větším holandském městě, skvělý socialní a školský systém.
Vzdělanost Holaňadnů, je běžné, že malé děti a důchodci mluví plynule anglicky, později ještě německy nebo francouzsky.
Taky neskutečně čisté ulice, všude je zeleň a parky, dokonalé silnice, zadarmo, všudepřítomné stezky pro kola-čistý vzduch!
Taky myšlení lidí, oproti Čechům jsou víc otevření, přátelští, pozitivní, zdvořilejší.
10. Máš v plánu zůstat v Holandsku napořád?
Pravděpodobně ne.
S mým mužem momentálně pracujeme na vytvoření pasivního příjmu, který nám pomůže zrealizovat náš sen, sníme o životě na cestách, žít tam, kde se nám bude líbit, až nás to přestane bavit tak se posunout o dům dál, a takhle projet svět.
Žádné komentáře:
Okomentovat