čtvrtek 7. ledna 2016

Babička perlí

Všichni jsme vědeli že to přijde. Čekali jsme to. Netušili jsme ale, že takhle brzo. 
Naše 70-ti letá babička si pořídila smartphone








Moje babička. 
Babička, která se ani za 5 let používaní nokie 3310 nenaučila změnit tón vyzvánění, takže ta věc brněla a kvílela tak hrozně, že by vzbudila i mrtvého. 
Babička, co křičela do telefonu tak moc, že jsme museli držet mobily 5 cm od ucha. 
A když četla sms-ku, tak mobil držela ve 20 cm vzdálenosti.
Babička, co se v autobuse rozčilovala, že někomu furt vyzvání telefon, přitom se to ozývalo z její kabelky. 
Taky občas držela telefon obráceně. 
A babička, co nadává, že nechápe, "Co na tich našich internetách a počitačách furt máme" 


Pamatuju si začátky, když si pořídila tablet. Byla z toho tak odvařená, že mi všechno fotila a na skype posílala, v domnění, že jsem už zapomněla, jak vypadá Česko. Bohužel mi fotky posílala, i když o tom nevěděla.
Takže mi ustavičně chodily fotky solničky a pepřenky, ruka co drží propisku, strop, noviny na stole, ocas naší kočky s kouskem pelíšku a  podobně. 


Ono totiž používání techniky je u nás v rodině zásadní problem. Zvlášť pro tu ženskou část. 
Moje mamča sice vlastní smartphone, zásadně to něj ale buší jedním prstem. V oblasti počítačů se ztrácí úplně. I po 150tém názorném předvedení stále neví, jak se k e-mailu přikládá soubor a doteď netuší, jak se přihlásit na facebook. 
Já sice frajeřím, že mám iPhone 6S, ačkoliv nemám páru o tom, jak se správně používá. A ty počítače radši rozebírat nebudu. 
Sestru slyším ustavičně nadávat "Ježišmarjááá, co to je?", a "Proč ten krám nefunguje?", "Božeee, co jsem zas zmáčkla?" 
Takže sláva to asi taky nebude. 






No a  babča nás všechny strčí hravě  do kapsy.
Začala pořízením smartphonu, pokračovala přihlašením se do kurzu "Jak ovládat počítač" a dotáhla do konce tím, že si stáhla program Viber. Holt pokrok nezastavíš. Jsme na ni fakt pyšní.
Je z toho šíleně nadšená, zvlášť ze všech těch smajlíků. A taky posílání hlasových zpráv. Takže se mlátíme smíchy, když mi přijde hlasová zpráva, a tam se ozve:
" No? Heli? Vidíš mě?"
"Heli, tady babička. Slyšíš mě?" 
"To snad není pravda, už zase musím jít čurat."


Jediný problém je, že ještě neumí volat a přijmout hovor. Ale to se doladí. 


Zbývá doufat, že nepřijde den, kdy si naše babi začne pořizovat selfie. 

Žádné komentáře: