Válíme se takhle s mužem na gauči večer u filmu. Dle hlasitého funění a sliny soudím, že se odebral do říše sladkých snů, čili se natahuju po ovladači a přepínám kanál.
Nejednou otevře oči, a zařve do éteru: Ty jsi mi lhala!
Ztuhne mi krev v žilách, v krku mi vyschne, potlačím paniku a snažím se logicky uvažovat.
Pro Kristovy rány na co přišel?
Že jsem se nemohla rozhodnout a koupila si místo jedněch šatů troje? A že nebyly ve slevě jak jsem tvrdila?
Nebo že jsem z jeho poslední večeře, kterou uvařil nebyla až tak odvařená?
Nebo že tu jeho oblíbenou, starou a odrbanou mikinu, co má už 10 let jsem vyhodila, že ji neztratil?
Možná ty trapné historky z jeho dětství, které mi prozradila švagrová a dusili jsme se u toho smíchy?
Proboha, a nebo že jsem to auto při parkování fakt škrábla já a ne soused?
Já: "Hlavně zhluboka dejchej, a říkali jsme si že v dobrém i ve zlém přece!"
Muž: Ty jsi Slovenka, a ne Češka!
Já: COŽE?
Muž: No jasně. Přece tvůj taťka je Slovák, máš slovenskou krev, jsi Slovenka! Teda. A já celou tu dobu žiju v domnění že mám ženu Češku.
Já: No to já taky! A vůbec, jak si na to přišel?
Muž: No Turci to tak berou. Moje maminka je přece z Čečenska, taťka je Turek. Takže já jsem Turek. Tvůj taťka je Slovák. Takže ty jsi Slovenka. I když vlastně nemluvíš slovensky, že. Celý je to divný, vůbec se v tom nevyznám.
Muž: Wow, to bylo sexy!
Žádné komentáře:
Okomentovat